Saturdays and Sundays are my favourite days, because I can get out of my bed when I want, unfortunately this weekend I had to wake up early. On Saturday I had to babysit and on Sunday beacause of a small trip. The goal was clear - to se the Queen!
Druhá neděle v listopadu totiž ve Velké Británii každoročně připadá na tzv. Remembrance Sunday, Den vzpomínek. Jde o den, který má připomenout přínos vojáků a civilistů Velké Británie a Commonwealthu za druhé světové války a při pozdějších konfliktech. Je to vlastně něco jako "předoslava" Dne veteránů, který v kalendáři najdete pod 11. listopadem, dnem, kdy bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, čímž byla ukončena 1. světová válka. Symbolem je červený květ vlčího máku, který má původ v básni od Johna McCrae, kanadského chirurga sloužícího na západní frontě. Stejně jako vlčí mák, i jeho báseň se stala symbolem, který zná snad celý svět. Vzpomínám si, že i my na gymplu jsme si pouštěli zhudebněnou verzi, při které se mi mimochodem vždycky chce strašně brečet.
The second Sunday in November is known in the UK as Remembrance Sunday. It's a day to commemorate the contribution of British and Commonwealth military and civilian servicemen and women in the two World Wars and later conflicts. It's actually something like a "pre-celebrating" of Armistice Day, which is commemorated every year on 11 November to mark the armistice signed between the Allies of World War I and German. Nearly veryone knows its symbol - a red poppy flower, which has its origin in a poem by John McCrae, a Canadian surgeon on the Western Front. Like poppies, the poem became a symbol known all over the world. I remember we listened the music version of the poem at high school, by the way I always wanted to cry.
The second Sunday in November is known in the UK as Remembrance Sunday. It's a day to commemorate the contribution of British and Commonwealth military and civilian servicemen and women in the two World Wars and later conflicts. It's actually something like a "pre-celebrating" of Armistice Day, which is commemorated every year on 11 November to mark the armistice signed between the Allies of World War I and German. Nearly veryone knows its symbol - a red poppy flower, which has its origin in a poem by John McCrae, a Canadian surgeon on the Western Front. Like poppies, the poem became a symbol known all over the world. I remember we listened the music version of the poem at high school, by the way I always wanted to cry.
Takže jsem se v neděli ráno, vyzbrojena připínacím vlčím mákem, vydala směrem na Westminster, kde probíhala ceremonie, při které stovky vojáků a veteránů pochodují ulicí Whitehall ke Kenotafu (Cenotaph), kde pokládají věnce tvořené květy vlčího máku. V 11 hodin jsou drženy 2 minuty ticha, začátek a konec je označen salvou z děla. Účastní se i královská rodina, možná proto je tento den tak populární. Každý chce totiž spatřit královnu! A když říkám každý, myslím tím snad celý Londýn, protože tolik lidí pohromadě jsem snad ještě neviděla. Neviděla jsem vlastně ani průvod, natož královnu :D. I tak to byl ale úžasný zážitek, ten pocit, když jste mezi deseti tisíci lidmi, které spojuje jedna věc - vlčí mák na kabátě, je k nezaplacení.
So on Sunday morning, armed with a poppy badge, I set out on a journey to Westminster, where the ceremony took place, hundreds of soldiers and veterans march to the Cenotaph in Whitehall, where they lie wreaths with poppy flowers. Two minutes' silence is held at 11 a.m, it's marked by the firing of a field gun to begin and end the silence. Even the Royal Family participates, maybe that's the reason why it's so popular. Everyone wants to see the Queen! I mean really whole London, or it looked like it, I don't think so I'd seen so many people together before. Actually I haven't seen the parade, let alone the Queen :D. Even so, it was and amazing experience, the feeling when you are among the tens of thousands of people who share one thing - a poppy on their coat, is priceless.
V průběhu ceremonie mi přišla SMS od mé host mum, která mě ale docela zchladila - čekala návštěvu a já dala kuře, které chtěla péct, do mrazáku :D. Její SMS začínala slovy "You doughnut!", což mi přišlo vážně vtipný, zbytek zprávy už ale moc k smíchu nebyl. Host mum je docela nerv, domů jsem pak šla se srdcem v kalhotách, naštěstí to ale nebylo tak hrozný, za těch pár hodin se stačila uklidnit :D. A já byla bohatší o jednu kreativní "nadávku"!
During the ceremony, I received a message from my hostmum, which cooled me quite down - she expected visitors and I put a chicken she wanted to roast in the freezer! Her message began "You doughnut!", what was really funny, but the rest of the message wasn't funny at all. My hostmum is quite nervous, I had my heart in my mouth when I went home, luckily it wasn't so bad, she had a couple of hours to calm down :D. And I was richer by one creative "curse"!
Nevím proč, ale vždycky, když někam jdu, tak mě oslovují samí důchodci. Stáli jsme s kamarádkou vysoko v okně, abychom viděli aspoň ždibíček, a najednou přijde nějaký děda a ptá se na něco. Vůbec jsem mu nerozumněla, tak jsem se teda sehnula, aby mi to zopakoval..."You have a Gurkha hat?" Jen mi chtěl říct, že můj klobouk vypadá jako ten, který nosili Gurkhové (na fotce socha Gurkha vojáka před ministerstvem obrany v Londýně). Byla jsem prostě stylová!
I don't know why, but wherever I go, old grandpas talk to me. We were standing with my friend hight in the window to see just a little bit of the parade, suddenly an old man came and asked something. I didn't know what he was saying, so I bent down to him..."You have a Gurkha hat?" He just wanted to tell me my hat looked like a Gurkha soldier hat (in the picture a Gurkha soldier statue in front of the Ministry of Defense in London). I was stylish!
A když už jsem byla ve Westminsteru, pěkně jsem si ho s kamarádkou prošla. Jsem tady přes 2 měsíce, ale ještě jsem se tam sama nedostala. Takže jsem si jako každý turista vyfotila London Eye, Big Ben, Westminster, Temži, nakoupila pár pohledů za absolutně bezkonkurenční cenu 10p/1ks, pokochala se pouličními umělci, živými sochami a naprosto úžasným bazarem knih a spokojená jela domů :).
And when I was in Westminster, I walked around with my friend. I've been here for more than 2 months, but I didn't have a chance to get there on my own. So, like every tourist, I took a pic of the London Eye, the Big Ben, Westminster, the river Thames, I bought some postcards for absulutely unbeatable price 10p/1pcs, admired the street artists, living statues and an amazing jumble sale of book and all happy went home :).
And when I was in Westminster, I walked around with my friend. I've been here for more than 2 months, but I didn't have a chance to get there on my own. So, like every tourist, I took a pic of the London Eye, the Big Ben, Westminster, the river Thames, I bought some postcards for absulutely unbeatable price 10p/1pcs, admired the street artists, living statues and an amazing jumble sale of book and all happy went home :).
Žádné komentáře:
Okomentovat