Jestli přemýšlíte nad renovací bytu, koupí nového auta nebo jen doplnění šatníku, určitě vás napadla otázka "Jakou barvu?". Pokud jste milovníky vínové, burgundy, nebo ještě lépe barvy marsala, máte vyhráno! Marsala je totiž barvou roku 2015, a tak ji letos uvidíme hodně často. Jak vůbec marsala vypadá? Jednoduše řečeno je to červeno-hnědá, narozdíl od burgundy, která je více do červená, obsahuje spíš více starorůžové. Nenechte se ale vázat jediným odstínem barvy, in budete i s vínovou :)
Já totiž vínovou zbožňuji, patří mezi mé top 3 barvy (ještě s tmavě modrou a černou), takže si určitě pořídím ještě více kousků. Některé budou pravděpodobně z eBay, mé srdce nesmírně touží po klobouku a šatech! Pokud ale podobná barva není vaším šálkem kávy, můžete si pořídit i šperk, se kterým také naděláte dost parády :)
EN
Ifyou are thinkingofrenovatingan apartment, buying a newcarorjust getting some new clothes,you must be wondering "What colour?". If you lovewine red, burgundy, or even bettercolormarsala, you are lucky! Marsalaisthecolor of2015, so this yearwe'll seeitvery often. How doesmarsalalook like?Simply put, it is reddish-brown, unlikeburgundy, which ismoreinred, containsrather morepinkish. But do notfocus on a singleshade ofcolor, you'll be in with burgundy as well:)
Iadoreburgundy, it's among mytop 3color (with dark blueand black), so I'll definitelygetmorepieces.Somewill befromeBay, my heartlongs for a hatanddress! But ifcolours like this aren'tyour cupof tea, you can also get apiece of jewelry and you'll do just fine :)
The Unlikely Pilgrimage of Harold Fry/Nepravděpodobná pouť Harolda Frye
Když jednoho dne dostane Harold Fry, jednoduchý, ale milý důchodce, dopis od své dávné přítelkyně, která se chtěla jen těsně před smrtí rozloučit, rozhodne se jako každý normální člověk odepsat. Cesta k poštovní schránce však u ní nekončí, ale pokračuje na druhý konec Anglie, 600 mil od Haroldova domova. Bez vybavení, batohu či telefonu tak Harold, nezvyklý na fyzickou námahu, vyráží na cestu, která má jeho přítelkyni, Queenie Hennessy, udržet naživu. Haroldova upřímnost, odhodlanost a milá povaha mu na cestě získá mnoho přátel, dokonce i následovníků, kteří se k němu na cestě postupně přidávají. Cesta pro záchranu Queenie se ale postupem času stává více cestou pro záchranu Haroldova tragédií poznamenaného manželství. On i jeho žena Maureen si díky času strávenému bez druhého uvědomují, jak moc pro toho druhého i po desítkách letech znamenají.
Oneday when HaroldFry, simple butniceretiredman, gets a letterfromhis oldfriend, who only wanted tosay goodbyebefore she dies, he decides towrite back as any other.But the way to themailboxdoesn't end there, it continues to the other end ofEngland,600 milesfromHarold'shome.Without any equipment,backpack orphone, Harold, unaccustomed tophysical exertion, sets out ona path that is supposed to keep Queenie Hennessy alive.Harold'ssincerity,determination andkind nature help him to get some friends,evenfollowers,who join himon his journey. But the journey for Queeniebecomes journey for saving his tragedy-marked marriage. Thanks to the time without each other, he andhis wife,Maureen, realizehow much they love each other, even after decades.
Myslím, že kouzlo knížky spočívá v tom, že hlavní postavou je důchodce, který není dokonalý, má své démony a musí s nimi žít, přesto duchem a srdcem stále mladý. Taková skrytá love story rozhodně stojí za to přečíst!
I think the spirit of the book is that the main character is an old man, who isn't perfect, haunted by demons he has to live with, but his heart and mind are still young. A hidden love story like this is definitely worth to read it!
Sage je mladá schopná pekařka, pracující jen po nocích, vyhýbající se kontaktu s lidmi.Po smrti otce a následně i matky, která zemřela při autonehodě, z níž si Sage odnesla památku v podobě dlouhé jizvy na tváři, se Sage utápí ve smutku, samotě a sebelítosti. Její "vztah" s ženatým zaměstnancem pohřební služby také nestojí za nic, a tak není divu, že když se naskytne příležitost udělat něco mimořádného, po krátkém zaváhání Sage učiní rozhodnutí, které ovlivní celý její život. Jedné noci se v pekařství seznámí se starým panem Weberem, bývalým učitelem a milujícím majitelem jezevčíka. Zpočátku nesourodá dvojice po chvíli zjistí, že si mají mnoho co říct a zrodí se mezi nimi zvláštní přátelství. Všemu je ale konec, když se Josef Weber přizná, že před mnoha lety byl důstojníkem v koncentračním táboře a žádá Sage, aby projevila milosrdenství a zabila jej. Sage, jejíž babička přežila koncentrační tábor, se ale obrátí na úřady, díky čemuž se seznámí s Leo Steinem, jehož prací je honit přeživší nacisty z II. sv. války. Leo a Sage se tak pustí do vyšetřování toho, zda Josef Weber je opravdu tím, za koho se prohlašuje, což zahrnuje i konfrontaci babičky Sage, která by ale na celou válku nejradši zapomněla. Vedle toho má knížka další 2 příběhy - smyšlenou povídku, kterou napsala babička Sage, Minka, a paměti Minky z doby, kdy byla ještě mladá pekařova dcera.
Sage is young skillful baker, working onlynight shifts, avoiding an contact with other people. After her dad's death and mum's too, who died in a car crash, the reason why Sage has a long scar on her face, Sage wallows in her grief, loneliness and self-pity. Her "relationship" with married employee of funeral service sucks, so no wonder that when there is a chance to do something extraordinary, after short hesitation Sage makes a decision, which changes her life. One night, she meets old mr. Weber in a bakery, a former teacher and loving master of dachshund. At first, this disparate duo finds out, that they have a lot to talk about and and a special friendship is born between them. But everything is over when Josef confesses he was an officer in one of the concenration camps many years ago and asks Sage to show a mercy and kill him. Sage, who's granny is a survivor of one of camps, turns to the authorities, meeting Leo Stein, whose job is to chase former nazis who are still alive. Leo and Sage begins an investigation od Josef Weber, which includes a confrontation of Sage's granny, Minka, who'd rather forget all about 2WV. There ate other 2 storylines - a novel written by Minka and memories of Minka's childhood, when she was just a young baker's daughter.
Jakmile začnete knížku číst, pravděpodobně vám bude dělat velký problém odložit ji a jít do práce, do školy nebo třeba spát. Při čtení jsem se cítila zase jako malá holka, když jsem si četla s baterkou pod peřinou, protože jsem opravdu nemohla přestat!
Once you start reading this book, probably you will have a trouble to put it away and go to work, school or just sleep. When I was reading, I felt like a little kid again, with a torch under my blanket, because I really couln't stop!
Po delší době zase knížka, které mohu dát s čistým srdcem 10/10, protože si to opravdu zaslouží, i když není dokonalá. To nejdůležitější je totiž to, jaký dojem ve vás kniha zanechá!
After some time there is a book again I can give 10/10 without any regrets, because it really deserves it, even it isn't perfect. The most important thing is the impression of the book!
Musím říct, že jsem strašný eBay maniak. Byly doby, kdy mi každý den chodilo třeba 10 balíčků a kdy jsem denně strávila prohledáváním eBay i 5 hodin. Teď už jsem se ale zklidnila, občas se tam samozřejmě kouknu a něco koupím, ale už to není nic hrozného. V košíku a ve wishlistu mám tolik věcí, že bych už v životě nemusela chodit do klasického krámu. A o tyto věci bych se s vámi chtěla podělit, třeba vám něco padne do oka a vy ušetříte čas i peníze a ještě budete originální :)
I must say I'm really freaky eBayholic. There used to be times I got 10 packages per 1 day and I spent maybe 5 hours surfing on eBay. Lately I calmed down a bit, of course sometimes I have a look and buy something, but it isn't anything terrible anymore. There are so many things in my Basket and Wishlist I would never have to go to ordinary shop. I'd like to share these items wit you, there might be something you could like and you may save your time, money and be cool :)
Doma už mám hodinky, které jsou vážně perfektní, sukni jsem objednala před pár dny, takže jakmile přijde, recenzi sem hodím. Mé srdce prahne po čepici, miluju, když mají kulichy vtipné nebo zajímavé nápisy :)
I have the watch at home, it's really perfect, and I ordered the skirt few days ago, so as soon it comes I'll write a review here. And I really want the hat, I love when they have funny or interesting quotes :)
Jeden z "must-have" kousků tohoto podzimu/zimy - tartanová šála! Vidím je všude, a i když grunge styl miluju, dlouho jsem váhala, jestli si mám taky nějakou pořídit, když ji má každá druhá...Ale potom jsem na eBay objevila tuhle krásku a musela ji mít! :) Na obrázku prodejce vypadala vážně skvěle, teple, ne jako ty šálky v
obchodech. Všichni ale víme, že obrázky prodejců na eBay občas nemají s
realitou nic společného, a tak jsem se trochu bála, co přijde. Mé obavy
však byly zbytečné - šálu řadím mezi mých top 10 kousků z eBay tohoto
roku!
One of the "must-have" pieces of this autumn/winter - tartan scarf! I can see it everywhere, so I hesitated if I should buy one too though I absolutely love grunge style...But then I found this beauty and must have it! :) The scarf looked really great and warm in the seller's picture, not like those tiny scarfs in shops. But everyone knows eBay seller's pics are sometimes so different than reality, so I was a bit worried what would come. In the end there was no need to be worried - the scarf is in my top 10 eBay purchases of this year!
The Woman who Went to a Bed for a Year/Žena, která si šla lehnout a rok nevstala
Tahle knížka vlastně odstartovala mou zběsilou jízdu po charity shopech, byla totiž mým prvním úlovkem. Abych pravdu řekla, nikdy předtím jsem o knížce neslyšela, ale jméno Sue Townsend je docela známé a z vlastní zkušenosti vím, že když nějaký příběh začíná "Žena/muž, která/ý...", bývá to docela zajímavé a vtipné čtení. Ani tato kniha nezklamala, zajímavá byla dost. This book actually started my charity shops furious ride, it was my first catch. Honestly, I'd never had heard about the book before, but Sue Townsend is quite a famous writer and in my experience, every story beginning with "A Woman/A Man, who..." is usually funny and interesting reading. And this book wasn't a disappointment, it was interesting enough.
Eva Beaver, pohledná a inteligentní matka dvojčat, která právě začala první rok na univerzitě, má krátce před padesátkou a po odchodu dětí uvědomí, že 17 let byla jen služkou. Starala se o děti, nadprůměrně inteligentní, avšak poněkud asociální jedince, kteří to vše pravděpodobně podědili po otci, astronomu Brianovi, starala se i o něj, starala se o dům, starala se o všechno. Takže si jednoho dne řekla "DOST", vlezla si do postele a rok v ní zůstala.
Eva Beaver, good-looking and intelligent mother of twins who just left to university, is in her late forties and when her kids leave, she realizes that she spent 17 years being a servant. She took care of her kids, exceptionally inteligent, but somewhat asocial individuals, who probably inherited all this from their father Brian, who is an astronomer. She took care of him too, she took care of their house, she just took care of everything. So one day, she said "ENOUGH", climbed into bed and stayed there for a year.
Musím říct, že knížka v některých místech zavání absurditou, ale možná právě to ji dělá tak zajímavou. Je fajn, že celý příběh není jen o tom, jak Eva leží v posteli, přemýšlí a přijímá návštěvy. Autorka do něj totiž přimíchala několik neobyčejných postaviček, které knížku posouvají o několik levelů výše. A ač se celý příběh může zdát přitažený za vlasy, vnímavý čtenář zjistí, že hlavní hrdinka se zas tak neliší od tisíců žen po celém světě, jen si prostě vybrala jedinečnou cestu, jak se se vším vypořádat.
I must say there are some absurd parts, but maybe that's why the book is so interesting. It's nice that the whole story isn't just about how Eva lies in bed, thinks about her life and receives visitors. The author added several unusual characters who helped the book to get in better place. And even the story seems to be so far-fetched, I'm sure perceptive reader will find that the heroine isn't so different from the thousands of women all over the world, she simply chose a unique way to deal with eerything.
Co vlastně ale celý rok v posteli dělala? Jak na tom byla s jídlem a ostatními potřebami? Je možné si najít "chlapa", když 24/7 ležíte v posteli? Proč si lidé mysleli, že je svatá? Co se stalo, když jednoho dne stála u dveří milenka jejího manžela? A kdo, do háje, je ta ulhaná holka, co přijela s dvojčaty na Vánoce? SPOILERY!
But what was she doing whole year in her bed? How did she manage to get food and other things? Is it possible to find a "guy" when you're lying in bed 24/7? Why did people think she was a saint? What happened, when her husband's mistress came one day? And who the heck is that lying girl who came with the twins for Christmas? SPOILERS!
Hodnocení:8/10
Zajímavá knížka, která se ale asi nebude líbit každému. Někdo ji v půlce prohodí oknem, pro někoho se stane srdeční záležitostí. Holt britský humor Sue Townsendové není pro každého!
Rating:8/10 Interesting book, but it probably won't please everyone. Someone could throw the book out the window, but for someone it could become a matter of the heart. I guess Sue Townsend's british humor isn't for anyone!
Soboty a neděle jsou mé nejoblíbenější dny, protože si většinou můžu vstávat, kdy chci, tenhle víkend jsem si bohužel nepřispala ani jednou. V sobotu kvůli dopolednímu hlídání a v neděli kvůli malému výletu. Cíl byl jasný - vidět královnu! Saturdays and Sundays are my favourite days, because I can get out of my bed when I want, unfortunately this weekend I had to wake up early. On Saturday I had to babysit and on Sunday beacause of a small trip. The goal was clear - to se the Queen!
Druhá neděle v listopadu totiž ve Velké Británii každoročně připadá na tzv. Remembrance Sunday, Den vzpomínek. Jde o den, který má připomenout přínos vojáků a civilistů Velké Británie a Commonwealthu za druhé světové války a při pozdějších konfliktech. Je to vlastně něco jako "předoslava" Dne veteránů, který v kalendáři najdete pod 11. listopadem, dnem, kdy bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, čímž byla ukončena 1. světová válka. Symbolem je červený květ vlčího máku, který má původ v básni od Johna McCrae, kanadského chirurga sloužícího na západní frontě. Stejně jako vlčí mák, i jeho báseň se stala symbolem, který zná snad celý svět. Vzpomínám si, že i my na gymplu jsme si pouštěli zhudebněnou verzi, při které se mi mimochodem vždycky chce strašně brečet.
The second Sunday in November is known in the UK as Remembrance Sunday. It's a day to commemorate the contribution of British and Commonwealth military and civilian servicemen and women in the two World Wars and later conflicts. It's actually something like a "pre-celebrating" of Armistice Day, which is commemorated every year on 11 November to mark the armistice signed between the Allies of World War I and German. Nearly veryone knows its symbol - a red poppy flower, which has its origin in a poem by John McCrae, a Canadian surgeon on the Western Front. Like poppies, the poem became a symbol known all over the world. I remember we listened the music version of the poem at high school, by the way I always wanted to cry.
Takže jsem se v neděli ráno, vyzbrojena připínacím vlčím mákem, vydala směrem na Westminster, kde probíhala ceremonie, při které stovky vojáků a veteránů pochodují ulicí Whitehall ke Kenotafu (Cenotaph), kde pokládají věnce tvořené květy vlčího máku. V 11 hodin jsou drženy 2 minuty ticha, začátek a konec je označen salvou z děla. Účastní se i královská rodina, možná proto je tento den tak populární. Každý chce totiž spatřit královnu! A když říkám každý, myslím tím snad celý Londýn, protože tolik lidí pohromadě jsem snad ještě neviděla. Neviděla jsem vlastně ani průvod, natož královnu :D. I tak to byl ale úžasný zážitek, ten pocit, když jste mezi deseti tisíci lidmi, které spojuje jedna věc - vlčí mák na kabátě, je k nezaplacení.
So on Sunday morning, armed with a poppy badge, I setout on a journey to Westminster, where the ceremony took place, hundreds of soldiers and veterans march to the Cenotaph in Whitehall, where they lie wreaths with poppy flowers. Two minutes' silence is held at 11 a.m, it's marked by the firing of a field gun to begin and end the silence. Even the Royal Family participates, maybe that's the reason why it's so popular. Everyone wants to see the Queen! I mean really whole London, or it looked like it, I don't think so I'd seen so many people together before. Actually I haven't seen the parade, let alone the Queen :D. Even so, it was and amazing experience, the feeling when you are among the tens of thousands of people who share one thing - a poppy on their coat, is priceless.
V průběhu ceremonie mi přišla SMS od mé host mum, která mě ale docela zchladila - čekala návštěvu a já dala kuře, které chtěla péct, do mrazáku :D. Její SMS začínala slovy "You doughnut!", což mi přišlo vážně vtipný, zbytek zprávy už ale moc k smíchu nebyl. Host mum je docela nerv, domů jsem pak šla se srdcem v kalhotách, naštěstí to ale nebylo tak hrozný, za těch pár hodin se stačila uklidnit :D. A já byla bohatší o jednu kreativní "nadávku"!
During the ceremony, I received a message from my hostmum, which cooled me quite down - she expected visitors and I put a chicken she wanted to roast in the freezer! Her message began "You doughnut!", what was really funny, but the rest of the message wasn't funny at all. My hostmum is quite nervous, I had my heart in my mouth when I went home, luckily it wasn't so bad, she had a couple of hours to calm down :D. And I was richer by one creative "curse"!
Nevím proč, ale vždycky, když někam jdu, tak mě oslovují samí důchodci. Stáli jsme s kamarádkou vysoko v okně, abychom viděli aspoň ždibíček, a najednou přijde nějaký děda a ptá se na něco. Vůbec jsem mu nerozumněla, tak jsem se teda sehnula, aby mi to zopakoval..."You have a Gurkha hat?" Jen mi chtěl říct, že můj klobouk vypadá jako ten, který nosili Gurkhové (na fotce socha Gurkha vojáka před ministerstvem obrany v Londýně). Byla jsem prostě stylová!
I don't know why, but wherever I go, old grandpas talk to me. We were standing with my friend hight in the window to see just a little bit of the parade, suddenly an old man came and asked something. I didn't know what he was saying, so I bent down to him..."You have a Gurkha hat?" He just wanted to tell me my hat looked like a Gurkha soldier hat (in the picture a Gurkha soldier statue in front of the Ministry of Defense in London). I was stylish!
A když už jsem byla ve Westminsteru, pěkně jsem si ho s kamarádkou prošla. Jsem tady přes 2 měsíce, ale ještě jsem se tam sama nedostala. Takže jsem si jako každý turista vyfotila London Eye, Big Ben, Westminster, Temži, nakoupila pár pohledů za absolutně bezkonkurenční cenu 10p/1ks, pokochala se pouličními umělci, živými sochami a naprosto úžasným bazarem knih a spokojená jela domů :).
And when I was in Westminster, I walked around with my friend. I've been here for more than 2 months, but I didn't have a chance to get there on my own. So, like every tourist, I took a pic of the London Eye, the Big Ben, Westminster, the river Thames, I bought some postcards for absulutely unbeatable price 10p/1pcs, admired the street artists, living statues and an amazing jumble sale of book and all happy went home :).
Realita/
